Některá rozhodnutí vznikají během několika minut.
Jiná dozrávají celé roky.
Myšlenka na vlastní firmu patřila k těm druhým.
Po návratu z Rakouska už bylo jasné, že se Václav nechce vrátit do života, ve kterém by pracoval pro někoho jiného. Viděl, jak mohou fungovat kvalitní rodinné firmy. Viděl jejich přístup k zákazníkům, způsob práce i to, jak důležitou roli hraje důvěra.
Zároveň ale dobře věděl, že vybudovat něco podobného nebude jednoduché.
Doma na něj nečekala moderní výrobní hala ani kanceláře.
Čekala ho dílna.
Rodina.
A velké množství práce.
V té době už s Hankou vychovávali malou Bětku a postupně připravovali nové zázemí v Benešově. Každý den znamenal desítky rozhodnutí. Přes týden práce, o víkendech rekonstrukce, plánování a přemýšlení, jak všechno zvládnout.
Byly to roky, kdy člověk neměl jistotu téměř v ničem.
Jen v tom, že musí pokračovat.
Když se pak blížil konec roku 1995, přišlo definitivní rozhodnutí.
Začít.
Naplno.
Od 1. ledna 1996 vznikla společnost VETOS.
Ne jako velká firma.
Ne jako obchodní centrum.
Ne jako značka, kterou dnes znají tisíce zákazníků.
Vznikla jako malé rodinné truhlářství.
„Od 1. ledna 1996 jsem začal budovat malé rodinné truhlářství VETOS.“
(Zdroj: Václav Větrovec – Má cesta k firmě snů)
Původní představa byla poměrně jednoduchá.
Využít zkušenosti z Rakouska a zaměřit se hlavně na dveře a podlahy.
Jenže trh měl jiné plány.
Lidé tehdy řešili především základní vybavení domácností. O kvalitních studiích podlah a dveří, jaká znal z Rakouska, se většině zákazníků ani nesnilo.
A tak bylo potřeba začít jinak.
Firma vyráběla nábytek.
Schodiště.
Okna.
Všechno, co bylo potřeba.
Nešlo o budování značky.
Šlo o práci.
A té bylo dost.
Výhodou byla jedna věc.
Stejně jako v dobách prvního melouchaření se dobrá práce šířila mezi lidmi rychleji než jakákoliv reklama. Jeden zákazník doporučil druhého. Druhý třetího.
A najednou bylo zakázek víc, než kolik dokázal jeden člověk zvládnout.
Když dnes člověk vysloví název VETOS, vybaví se mu showroomy, dveře, podlahy nebo realizace.
Tehdy ale název firmy představoval především závazek.
Závazek vůči zákazníkům.
Vůči rodině.
A vůči vlastnímu rozhodnutí nevzdat to při první překážce.
Málokdo si dnes dokáže představit, kolik nejistoty se skrývá za začátkem každého podnikání. Člověk investuje čas, energii i peníze, aniž by věděl, jestli bude mít za rok dost práce.
Jenže právě v takových chvílích se ukazuje, jak silná je víra ve vlastní cestu.
VETOS tehdy neměl velké sklady.
Neměl desítky zaměstnanců.
Neměl ani slavnostní otevření.
Měl něco jiného.
Odvahu začít.
A právě tím vznikl další letokruh.
Pokračování příště
Když práce přibývá, přijde chvíle, kdy už na ni jeden člověk nestačí. A tehdy nastává další velká zkouška. Dokázat svěřit část své práce někomu jinému.
LETOKRUHY
Kapitola č. 8 První zaměstnanci
