Dne 1. ledna 1996 vznikla společnost VETOS. Za jejím vznikem nestál podnikatelský plán na desítky stran, ale roky poctivého řemesla, zkušenosti z Rakouska a rozhodnutí vybudovat firmu, která bude stát na kvalitě, důvěře a osobním přístupu.

Na dveřích ještě nevisela žádná firemní cedule. Nebyly tu moderní kanceláře ani reprezentativní showroom. Jen dílna, několik truhlářských strojů, rozpracované zakázky a odhodlání začít znovu. Psal se 1. leden 1996 a právě tímto dnem vznikl VETOS.

 Ve skutečnosti ale jeho příběh nezačal prvním zápisem do živnostenských dokumentů. Začal mnohem dřív. V garáži rodinného domu, u prvních oken vyráběných na zakázku, při cestách za zákazníky i během čtyř let strávených v rakouské truhlárně. Právě tam postupně dozrávala představa, že poctivé řemeslo samo o sobě nestačí. Stejně důležité je, jak firma jedná se svými zákazníky, jak přemýšlí o kvalitě a jakou důvěru dokáže vybudovat.

 Návrat z Rakouska nebyl krokem zpět. Byl začátkem nové cesty. Václav Větrovec se rozhodl využít všechno, co se za hranicemi naučil, a přenést to do českého prostředí. Nechtěl budovat jen další truhlářskou dílnu. Chtěl vytvořit firmu, která bude jednou známá poctivou prací a spolehlivostí.

 

„Od 1. ledna 1996 jsem začal budovat malé rodinné truhlářství VETOS.“

Zdroj: Václav Větrovec, Má cesta k firmě snů

 První měsíce byly daleko od představ o velké firmě. Vyráběl se nábytek, kuchyně, okna i další truhlářské výrobky. Původní plán zaměřit se především na dveře a podlahy musel na čas ustoupit realitě. Trh tehdy potřeboval něco jiného a bylo nutné na to reagovat.

 Stejně přirozeně vznikal i rodinný charakter firmy. Hanka postupně přebírala administrativu a účetnictví, zatímco Václav trávil většinu času v dílně, u zákazníků nebo na montážích. Do pracovního života se nenápadně zapojovala i malá Bětka. Tehdy ji nikdo nevnímal jako budoucí pokračovatelku rodinné firmy. Byla prostě součástí každodenního života, ve kterém se práce a rodina přirozeně prolínaly.

 Začátky nebyly postavené na velkých investicích ani odvážných reklamních kampaních. Největším kapitálem byla pověst. Každá dobře odvedená zakázka přinášela další doporučení a právě doporučení zákazníků se stalo tím nejcennějším, co mladá firma mohla získat.

 Na první vizitce stálo několik slov, která se později stala nepsaným pravidlem celé firmy.

 „Za kvalitu ručím.“

Zdroj: první vizitka Václava Větrovce, citováno v knize Má cesta k firmě snů

 Byla to krátká věta, ale vystihovala všechno podstatné. Nešlo o reklamní slogan. Byla to osobní záruka člověka, který věděl, že důvěra zákazníků se získává pomalu a ztrácí velmi rychle.

 První den VETOSU proto nebyl jen dnem založení nové firmy. Byl začátkem cesty, na které se měly postupně spojit poctivé řemeslo, rodinné hodnoty a odvaha dělat věci jinak. To, co tehdy existovalo jen jako myšlenka v malé dílně, se mělo v následujících letech proměnit ve firmu, kterou dnes zná tisíce zákazníků.

 

S rostoucím počtem zakázek bylo stále zřejmější, že jeden člověk už všechno nezvládne. Nastal čas udělat další důležitý krok – poprvé otevřít dveře lidem, kteří se měli stát součástí příběhu VETOS.

 

LETOKRUHY

Kapitola č. 9 – Když už člověk není sám

Pokračování příště

LETOKRUHY

Kapitola č. 9 

První velká zakázka