V roce 2006 už bylo na VETOSU znát, že vstup mezi velké zakázky nebyl jednorázovou epizodou. Dveře z Benešova mířily do stále většího počtu staveb a pražský developerský trh přinášel objemy, které se s prvními roky podnikání nedaly srovnávat. Firma se naučila pracovat s harmonogramy staveb, většími objednávkami i montážemi, kde na sebe musely navazovat desítky bytů. A rostl také obchod.
Vztah se SAPELI přitom sahal mnohem dál. Jejich dveře znal Vašek ještě z doby, kdy VETOS jako firma neexistoval. SAPELI patřilo k výrobcům, na jejichž sortimentu firma stavěla od svých začátků, a postupně se stalo jedním z jejích nejdůležitějších dodavatelů. Právě jeho čísla proto dobře ukazovala, jak rychle se benešovský prodejce posouvá.
V roce 2006 přišlo ocenění od SAPELI. Skokan roku.
Název seděl. Ještě v roce 2002 měl VETOS osm zaměstnanců, osmdesát metrů čtverečních a obrat kolem deseti milionů korun. Vašek tehdy s Hankou usínal s myšlenkou, že podnikání možná ukončí. O čtyři roky později přebíral cenu za mimořádný obchodní růst.
Za čísly byly dveře. Hodně dveří. Developerské zakázky měnily počty kusů i způsob práce. Jedna dobře zvládnutá realizace otevírala cestu k další. V prostředí, kde smlouvy hlídaly termíny a sankce do posledního detailu, měla spolehlivost svou cenu. VETOS si postupně budoval jméno dodavatele, který dokáže větší projekt nejen získat, ale také dokončit.
Ocenění Skokan roku tak nebylo cílem, který by si někdo ve VETOSU napsal na začátku roku na tabuli. Byla to zpráva zvenčí, že si růstu malé benešovské firmy všiml i její dodavatel.
A skok pokračoval.
O tři roky později, v roce 2009, už SAPELI označilo VETOS za svého největšího prodejce v České republice. Mezi oběma oceněními ale ležely tři roky, během nichž se Vašek pustil do dosud největší investice firmy.
V roce 2008 se poprvé koplo do země.
Měl vyrůst nový showroom. A zrovna v době, kdy se ze světa začaly ozývat zprávy, že přichází krize.
Pokračování příště
LETOKRUHY
Kapitola č.14 Základní kámen
