„Bylo mi dvacet pět let a on mi dal tak velkou důvěru. Moc jsem si toho vážil. Byla pro mě čest pracovat pro takové lidi.“
Práce na hájence neskončila jednou zakázkou.
Jednou z prvních větších zakázek byla práce pro pana Daňka. Začala na hájence a později pokračovala na splavu. Vašek si na ni vzpomíná i po letech. Nebyla výjimečná svou velikostí ani rozsahem. Zůstala mu v paměti hlavně kvůli člověku, který mu ji svěřil.
„Bylo mi dvacet pět let a on mi dal tak velkou důvěru. Moc jsem si toho vážil.“
V té době bylo podnikání teprve na začátku. Vašek pracoval sám a za každou zakázku nesl plnou odpovědnost. Sám přijel zaměřit, připravil výrobu a nakonec přijel i na montáž. Zákazník jednal od začátku do konce s jedním člověkem.
Pan Daněk patřil mezi lidi, kteří se nerozhodovali podle velikosti firmy ani podle počtu zaměstnanců. Rozhodující pro něj bylo, komu práci svěří. Vašek dostal příležitost a věděl, že ji nesmí promarnit.
Práce na hájence zabrala svůj čas. Po jejím dokončení následovala další zakázka, tentokrát na splavu. Důvěra, kterou mu pan Daněk projevil na začátku, tím neskončila. Spolupráce pokračovala dál.
Když dnes Vašek na pana Daňka vzpomíná, nemluví nejdřív o tom, co všechno se na hájence nebo na splavu dělalo. Vybaví si především okamžik, kdy mu ve svých pětadvaceti letech svěřil práci. Právě to pro něj tehdy znamenalo nejvíc.
Na začátku podnikání podobných příležitostí mnoho nepřicházelo. O to větší význam měla každá zakázka, která vedla k další spolupráci. Pro mladého živnostníka byla důvěra zákazníka tím nejlepším doporučením.
Zdroj: VĚTROVEC, Václav. Má cesta k firmě snů. Praha: Performia, 2023.
